Půda, která je zemědělsky obdělávána, postupně ztrácí své živiny a je nutno jí je pravidelně dodávat, aby rostliny, které na ní pěstujeme (ať už se jedná o rostliny, jež mají produkovat plodiny, nebo o okrasné rostliny a trávy), dosahovaly požadovaných kvalit. Pro pravidelně osazovanou půdu klasických zahrad se k tomuto účelu používá nehašené vápno, jež zeminu obohacuje o žádoucí vápník podporující růst rostlin. Vápník potřebuje především zelenina, která jej z půdy čerpá ve velkém množství, jelikož se podílí na metabolizování dalších živin. Vápnění se provádí v pravidelných intervalech (přibližně jednou za čtyři roky).
| Pořadí | Název | Cena | Množství | Reaktivita (stupeň mletí) | Obal |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | SALITH CL90-Q | 196 Kč | 25 kg | vysoká | papír |
| 2. | Carmeuse | 182, Kč | 20 kg | běžná | papír |
| 3. | Cemix 1000 CL 90-Q | 299 Kč | 25 kg | vysoká | papír |
| 4. | Vápno Čerťák do zahrady (hašené) | 119 Kč | 5 kg | běžná | fólie/papír |
| 5. | Vápno White Pearl | 499 Kč | 20 kg | běžná | fólie |
Jak vybrat vápno na zahradu
Pro stabilizaci zemědělských půd se využívá klasické nehašené vápno určené pro výrobu omítek a malt. Jeho vlastnosti se odvíjí především od výrobních procesů, při kterých vzniká, jež ovlivňují především jeho reaktivitu. Vápno se používá především s cílem dosáhnout optimálního pH (tedy kyselosti) půdy a dodání potřebné živiny – vápníku, která se podílí na dalších procesech růstu. Vápno lze pořídit v několika formách – jako vápenec, pálené (nehašené) nebo hašené vápno. Pro ošetření těžkých půd se používá vápno nehašené. Vybírat byste ho měli podle následujících kritérií:
Množství
Navazuje na velikost balení, které je k dispozici. Množství nehašeného vápna potřebného pro ošetření konkrétní plochy závisí především na její rozloze – vápnění se obvykle provádí v množství kolem 0,5 kg na 10 m2, pokud máte tedy malou zahradu, postačí vám balení menší. Jelikož se vápnění provádí pouze jednou za čtyři roky, nemusíte kupovat jednorázově veliké balení, jeho skladování může být náročné a ve vlhkých podmínkách se obvykle znehodnotí.
Reaktivita
Je důležitou vlastností především z hlediska aplikace ve stavebnictví, může však ovlivnit také působení látky v půdě. Reaktivita se zvyšuje se stupněm mletí, tedy s měrným povrchem materiálu – při vyšších stupních mletí dojde k rychlejší reakci s vodou a vylepšenému vstřebávání.
Balení
Materiál, z něhož je vyroben obal produktu, ovlivňuje zejména aspekty skladování. Pokud si pořídíte velké balení v papírovém obalu, je nutné zajistit, aby nedošlo k jeho namočení, jelikož při smíchání s vodou nehašené začne reagovat.
Nehašené vápno se používá především pro zajištění dostatku živin v těžkých půdách, kromě něj lze aplikovat také další suroviny obsahující vápník, zejména s ohledem na charakter půdy.
Použití nehašeného vápna při ošetřování půdy na zahradě
Při ošetřování a vápnění půdy na zahradě se používá několik typů produktů, které obsahují vápník. Používají se nejen pro zaorání do půdy, ale také jako ochranná vrstva pro kůru či kořeny stromů. Klíčovým aspektem při rozhodování o provedení vápnění je aktuální pH půdy. To může být buď kyselé, nebo zásadité. Při hodnotě pH nižší než 7 (kyselé) je vápnění vhodné, nemělo by se však provádět častěji, než jednou za 4 roky (zvláště při použití vápna nehašeného) a měl by mu předcházet rozbor. Pokud však na zahradě pěstujete velmi intenzivně zeleninu, může být pro vás uvedený interval závazný. Půdy s vyšším pH se nikdy nevápní – rostliny potřebují pro růst optimální množství vápníku, pokud je ho málo, úroda je nízká, to samé však platí pro případy, kdy je vápníku hodně.
Jaký typ vápna použít
Vápno půdě dodává nejen živiny, ale slouží také jako desinfekce (odstraňuje patogeny či zárodky škůdců, působí proti rozvoji hub a plísní apod.). Při výběru vhodného produktu je dobré se rozhodovat na základě aktuálních potřeb, jelikož se nabízí hned několik variant:
- pálené – tedy nehašené vápno, se používá u těžkých jílovitých půd, které vyžadují lepší reakci, aby došlo k jejich obohacení o živiny
- vápenec – mletý nebo drcený, tedy uhličitan vápenatý také ve formě dolomitu (s vyšším obsahem hořčíku) je vhodný jako výživa hnojivo lehčích půd, na nichž jsou pěstovány převážně traviny
- hašené vápno – je vhodné pro méně náročné půdy na zahradách, jeho aplikace je prováděna častěji než u nehašeného vápna
- dusíkaté vápno – obsahuje navíc podíl dusíkatých látek, které půdu vyživují podporují především růst košťálové zeleniny
Kdy a jak se vápnění provádí
Vápnění se zpravidla provádí na podzim po sklizni aplikací vápenného prášku na půdu a zaoráním. Některé druhy se používají také na jaro. Množství vápna, které se do půdy zapravuje, závisí na již zmíněné kvalitě půdy, tedy její kyselosti. U půd, které mají pH blížící se hodnotě 7, se zapravuje zpravidla menší množství, půdy silně kyselé vyžadují vyšší dávkování. Pokud máte ovšem na zahradě velmi kyselou půdu, je vhodné spíše zkrátit interval mezi vápněním než provést silné vápnění najednou. Nehašené vápno se aplikuje především na otevřených prostranstvích, tedy na těžších půdách na zahradách, polích nebo rozlehlejších zemědělských plochách.
Nehašené vápno do skleníku?
Specifický přístup k ošetřování vyžaduje půda ve skleníku. Ten může mít buď záhony v návozu nebo v nádobách. Ošetřování nádob je relativně jednoduché, u návozu by měla být půda pravidelně obměňována. Chcete-li si ovšem ušetřit práci, je možné ošetření provést právě vápnem, které mu dodá živiny a zároveň ho desinfikuje. Pro skleníky se ovšem vždy používá vápno dusíkaté, nehašené vápno není vhodné.
